Marie Nováková si právě nalévala odpolední čaj, když zazvonil telefon. Bylo úterý odpoledne v listopadu 2023 a venku se začínalo šeřit. Její malý byt ve třetím patře panelového domu byl útulně osvětlen stolní lampou, kterou dostala od vnučky k Vánocům. Zvedla telefon a uslyšela profesionální, ale naléhavý hlas: “Dobrý den, tady Tomáš Svoboda z bezpečnostního oddělení České spořitelny.
Musím vás informovat o velmi vážném problému s vaším účtem. ” Marie si sedla a opatrně odpověděla: “Dobrý den. O jakém problému mluvíte? ” “Paní Nováková, detekovali jsme podezřelé aktivity na vašem účtu.
Někdo se pokouší získat přístup k vašim úsporám. Je naprosto nezbytné, abychom okamžitě zabezpečili váš účet. Můžete mi prosím potvrdit své přihlašovací údaje, abychom mohli situaci vyřešit? ” Marie pocítila mráz po zádech.
Měla na účtu naspořeno téměř 400 000 Kč – peníze, které celý život šetřila a které chtěla nechat svým vnukům. Byly to prostředky z prodeje starého domku po manželovi a její životní úspory. “To je hrozné,” řekla pomalu. “Co mám dělat?
” “Především zachovejte klid, paní Nováková. Jsme tady proto, abychom vám pomohli. Potřebuji od vás jenom vaše uživatelské jméno a heslo do internetového bankovnictví, abychom mohli váš účet okamžitě zabezpečit. Je to standardní procedura v takových případech.
” Marie však nebyla tak důvěřivá, jak by si volající přál. Celý život pracovala jako účetní a naučila se být obezřetná s penězi a důležitými informacemi. “Pane Svobodo,” řekla Marie klidně. “Je mi to líto, ale své přihlašovací údaje vám přes telefon neposkytnu.
Pokud je s mým účtem skutečně problém, přijdu osobně na pobočku. ” Na druhé straně telefonu nastalo krátké ticho. Pak se hlas stal naléhavější. “Paní Nováková, musíte pochopit závažnost situace.
Každou minutou, kterou otálíme, riskujete, že přijdete o všechny své úspory. Útočníci právě teď pracují na tom, aby vám peníze ukradli. Nemáme čas na cestu na pobočku. ” “Ale já přihlašovací údaje nikomu přes telefon nedávám,” opakovala Marie.
“To je základní bezpečnostní pravidlo. ” “Chápu vaše obavy, ale my jsme vaše banka. Voláme vám z bezpečnostního oddělení, abychom vás ochránili. Pokud nebudete spolupracovat, nemůžeme váš účet zabezpečit a přijdete o všechno.
” Marie si všimla, že volající začíná být netrpělivý a trochu agresivní. To v ní vzbudilo ještě větší podezření. Vzpomněla si na upozornění, která viděla v televizi o podvodných hovorech. “Pane Svobodo, když jste opravdu z banky, určitě máte přístup k mým datům a nepotřebujete je ode mě.
Navíc mi můžete říct číslo pobočky, odkud voláte. ” “Eh, voláme z ústředí v Praze. Číslo vám nemohu poskytnout z bezpečnostních důvodů. Paní Nováková, prosím, neztrácejme čas.
Každá sekunda se počítá. ” Tón volajícího se stával stále naléhavějším a Marie začínala mít jasno. Tohle opravdu nebyl zaměstnanec banky. “Pane Svobodo,” řekla Marie rozhodně.
“Ukončím tento hovor a zavolám na banku sám. Pokud je problém skutečný, tam mi o něm řeknou. ” “Počkejte! ” vykřikl muž.
“Když zavěsíte, útočníci dokončí krádež vašich peněz. Musíte mi důvěřovat. Jsem jedinou osobou, která vám teď může pomoci. ” Ale Marie už vytáčela číslo na banku, které měla napsané na kartičce u telefonu.
Volající to zřejmě uslyšel a začal mluvit ještě rychleji. “Paní Nováková, dělám tuto práci 15 let. Vidím, jak se útočníci právě teď snaží převést vaše peníze na cizí účty. Zbývá nám už jen pár minut.
” Marie ho přerušila. “Děkuji za hovor. ” A zavěsila telefon. Okamžitě zavolala na oficiální číslo banky.
Po chvíli čekání se ozvala milá ženská hlas: “Česká spořitelna, dobrý den. Jak vám mohu pomoci? ” “Dobrý den. Volám si ověřit, jestli je nějaký problém s mým účtem.
Právě mi volal nějaký pan Svoboda z bezpečnostního oddělení. ” “Počkejte, prosím, ověřím vám to. Můžete mi říct číslo účtu nebo rodné číslo? ” Marie poskytla požadované informace a po chvíli uslyšela: “Paní Nováková, s vaším účtem není absolutně žádný problém.
Můžeme vás ujistit, že nikoho se jménem Tomáš Svoboda v našem bezpečnostním oddělení nemáme. Stala jste se terčem podvodného pokusu. Je velmi dobře, že jste neposkytla žádné údaje. ” Marie si oddechla, ale zároveň pocítila zlost.
Jak se někdo odvažuje takto manipulovat se staršími lidmi? Poradkyně z banky byla velmi milá a vysvětlila Marii celou situaci. “Paní Nováková, takové pokusy o podvod jsou bohužel velmi časté. Útočníci si vybírají především starší lidi, protože doufají, že budou důvěřivější.
Vaše reakce byla naprosto správná. ” “Co mám dělat, když mi znovu zavolají? ” zeptala se Marie. “Okamžitě zavěste a nahlaste to policii.
A rozhodně nikomu nikdy neposkytujte své přihlašovací údaje. Ani když tvrdí, že jsou z banky. My nikdy takové informace přes telefon nevyžadujeme. ” Po ukončení hovoru se Marie cítila rozčilená.
Uvědomila si, že kdyby byla méně opatrná nebo kdyby jí zavolali v nějaké stresové situaci, možná by na podvod skočila. Pomyslela na své sousedy a přátele, kteří možná nejsou tak obezřetní. Ten večer zavolala své dceři Haně do Prahy a vyprávěla jí celou situaci. “Mami, to je strašné.
Dobře, že jsi to neudělala. Ale víš co? Měla bys to nahlásit policii. ” Druhý den ráno se Marie vydala na místní policejní stanici.
Policista, který ji přijal, byl mladý a vlídný. “Paní Nováková, velmi dobře jste zareagovala. Tyto podvody jsou teď velkým problémem. Bohužel mnoho lidí na to skočí a přijde o úspory.
” Marie se zeptala: “A dá se s tím něco dělat? ” “Vyšetřujeme to, ale je to složité. Útočníci často volají ze zahraničí nebo používají skrytá čísla. Ale vaše hlášení nám pomůže sestavit statistiky a varovat veřejnost.
” Marie myslela, že případ je uzavřený, ale mýlila se. Za tři dny jí znovu zazvonil telefon. Tentokrát to byla žena s velmi profesionálním hlasem. “Paní Nováková, tady Jana Procházková z České národní banky.
Kontaktujeme vás v souvislosti s vyšetřováním podvodných aktivit, které se týkají vašeho účtu. ” Marie okamžitě zvýšila pozornost. “Jaké podvodné aktivity? ” “Máme informace o tom, že někdo zneužil vaše osobní údaje k vytvoření falešného účtu.
Potřebujeme vaši spolupráci při vyšetřování. Můžete nám prosím potvrdit své údaje z internetového bankovnictví? ” “Moment,” řekla Marie. “Česká národní banka se přece nezabývá individuálními účty.
To dělají komerční banky. ” Nastalo krátké ticho. “Eh, ano, máte pravdu. Pracujeme ve spolupráci s Českou spořitelnou.
Jedná se o vážnou trestnou činnost a potřebujeme vaši okamžitou spolupráci. ” Marie se zasmála. “Paní Procházková, už jednou jsem vás podvodníky odhalila. Myslíte si, že jsem hloupá?
” “Paní Nováková, nejedná se o podvod. Je to vážné vyšetřování. ” “Pokud je to vážné vyšetřování, pošlete mi oficiální dopis s razítkem a podpisem. Jinak si můžete své vyšetřování nechat.
” Marie zavěsila dříve, než dokončila větu, ale tím to neskončilo. Během následujících dnů jí volali různí zaměstnanci bank, policisté i právníci. Všichni chtěli stejné – přístup k jejímu účtu kvůli bezpečnosti nebo kvůli vyšetřování. Marie si začínala dělat poznámky o každém hovoru.
Zapisovala si jména volajících, časy hovorů a jejich argumenty. Po týdnu měla seznam 15 různých pokusů o podvod. Uvědomila si, že její údaje jsou zřejmě na nějakém seznamu podvodníků. Rozhodla se, že bude jejich hru hrát podle svých pravidel.
Když jí znovu zavolal detektiv Novák z kriminálky, byla připravená. “Paní Nováková, vyšetřujeme mezinárodní gang, který krade peníze starším lidem. Potřebujeme vaši pomoc při odhalení jejich metod. ” “To zní zajímavě,” řekla Marie.
“Ale pokud jste skutečně z policie, budete mít služební číslo a můžu si vás ověřit. ” “Samozřejmě, moje služební číslo je… ” Muž začal vymýšlet nějaká čísla. “Počkejte.
Zapíšu si to. A jaké je číslo vaší služebny? ” Po chvíli váhání řekl nějaké číslo, které Marie okamžitě poznala jako číslo pizzerie v jejich čtvrti. “Pane Nováku,” řekla klidně, “právě jste mi dal číslo na pizzerii u Honzy.
Buď jste velmi hloupý podvodník, nebo máte práci na vedlejšák. ” Muž na druhé straně začal nadávat a zavěsil. Marie se rozesmála. Poprvé za týden se bavila, ale zároveň si uvědomila, že situace je vážná.
Podvodníci byli vytrvalí a agresivní. Co kdyby zavolali někomu méně opatrnému? Marie se rozhodla, že nenechá věc jen tak. Zavolala své vnučce Tereze, která studovala práva na Univerzitě Karlově v Praze.
“Terko, potřebuju tvoji pomoc. Týden mi volají podvodníci a nevím, jak se jich zbavit. ” Tereza byla rozhořčena. “Babi, to je neuvěřitelné.
Určitě s tím něco udělám. Znám advokáta, který se specializuje na kybernetickou kriminalitu. Můžeme to zkusit přes něho. ” Za dva dny se Marie dozvěděla, že advokát JUDr.
Pavel Krejčí je ochoten případ převzít. “Paní Nováková,” řekl jí po telefonu, “situace není ojedinělá, ale váš systematický přístup k dokumentování pokusů o podvod je vynikající. Můžeme to použít nejen proti konkrétním útočníkům, ale také jako tlak na telekomunikační operátory. ” Marie byla nadšená.
Konečně někdo, kdo bere její problém vážně a má plán, jak ho řešit. JUDr. Krejčí jí vysvětlil postup. “Pošlu oficiální výzvu všem známým provozovatelům call center, kteří by mohli být zapojeni do těchto aktivit.
Zároveň podáme trestní oznámení a budeme požadovat, aby váš telefonní operátor blokoval podezřelé hovory. ” Za týden měla Marie v ruce oficiální dokumenty s razítky advokátní kanceláře. Cítila se jako detektiv z televizního seriálu. “A co teď?
” zeptala se advokáta. “Teď čekáme, až vám znovu zavolají. ” Čekání netrvalo dlouho. Za tři dny zazvonil telefon a ozval se důvěrně známý mužský hlas.
“Paní Nováková, tady opět Tomáš Svoboda z bezpečnostního oddělení České spořitelny. Situace s vaším účtem se výrazně zhoršila. ” Marie se usmála. “Pane Svobodo, jak krásné, že voláte.
Mám pro vás překvapení. ” “Eh, jaké překvapení? ” “Zastupuje mě advokát JUDr. Pavel Krejčí z Prahy a máme připravené trestní oznámení na vás a vaše společníky za pokus o podvod.
Ale můžeme si to vyřídit jinak. ” Na druhé straně nastalo ticho. Pak muž nejistě řekl: “Paní Nováková, asi je nějaké nedorozumění. ” “Žádné nedorozumění.
Máme zaznamenané všechny vaše hovory za poslední měsíc. Víte co? Dám vám číslo na mého advokáta a můžete si s ním vyřídit všechny formality. Možná vám vysvětlí, kolik let je za podvod.
” Marie začala pomalu diktovat číslo na advokátní kancelář. Po prvních třech číslicích uslyšela jen dlouhé pípání. Podvodník zavěsil. Marie okamžitě zavolala JUDr.
Krejčímu: “Pane doktore, myslím, že to zabírá. ” “Výborně, paní Nováková. Pokračujte podle plánu a hlavně si všechno zaznamenávejte. ” Marie se cítila jako bojovnice.
Po celý život byla klidná, poslušná žena, ale teď objevovala v sobě novou stránku. Líbilo se jí být v útoku místo v obraně. O dva dny později zavolala jiná osoba. Žena s velmi oficiálním tónem.
“Paní Nováková, tady Marie Koruánová ze správního oddělení České spořitelny. Kontaktujeme vás kvůli vaší stížnosti na naše zaměstnance. ” Marie si všimla, že používají změněnou taktiku. “Jakou stížnost?
” “Údajně jste si stěžovala na našeho zaměstnance, pana Tomáše Svobodu. Rádi bychom situaci vyjasnili a případně vám nabídli kompenzaci. ” “To je zajímavé,” řekla Marie. “Pan Tomáš Svoboda ve vaší bance nepracuje, jak mi potvrdili na oficiálním čísle banky.
Takže buď lžete vy, nebo lhali oni. ” “Možná došlo k administrativní chybě. Mohla byste nám prosím poskytnout své údaje, abychom si vše ověřili? ” Marie se zasmála.
“Paní Svobodová nebo jak se jmenujete, mám pro vás zprávu. Moji věc řeší JUDr. Pavel Krejčí. A všechny vaše hovory jsou důkazním materiálem v trestním řízení.
Pokud chcete něco vyjasnit, volejte přímo jemu. ” A začala znovu diktovat číslo na advokáta. Tentokrát dokončila celé číslo, než volající zavěsil. Za půl hodiny jí zavolal JUDr.
Krejčí. “Paní Nováková, právě mi volala nějaká paní s tím, že se jedná o nedorozumění a že vás už nebudou obtěžovat. Myslím, že naše taktika účinkuje. ” Marie byla nadšená.
“Takže je konec? ” “Uvidíme. Zatím pokračujte podle plánu. ” Následující týden byl klidný.
Marie si pomyslela, že možná skutečně vyhrála, ale pak v úterý večer zazvonil telefon znovu. Tentokrát to byl muž s velmi agresivním hlasem. “Paní Nováková, slyšel jsem, že si myslíte, že jste chytřejší než my. To byla chyba.
” Marie pocítila mráz po zádech. “Kdo jste? ” “To není podstatné. Podstatné je, že víme, kde bydlíte a že máte vnučku v Praze.
Bylo by škoda, kdyby se jí něco stalo kvůli vaší tvrdohlavosti. ” Marie se roztřásla. Tohle už nebylo jen o penězích. Někdo jí vyhrožoval.
“Co chcete? ” “Chceme, abyste přestala s právními hračkami a dala nám přístup k účtu. Jinak… ” “Jinak co?
” Marie našla v sobě odvahu. “Jinak si najdeme jinou cestu k vašim penězům a možná navštívíme vaši vnučku. ” Marie zavěsila telefon a okamžitě zavolala dceři Haně. “Hani, musíš okamžitě zavolat Tereze a říct jí, aby byla opatrná.
Právě mi někdo vyhrožoval. ” Hana byla vyděšená. “Mami, možná bys to měla nechat být. Není to bezpečné.
” Ale Marie byla rozhodnutá. “Hani, pokud to necháme být, budou pokračovat a možná zničí život někomu, kdo není tak silný jako já. Musíme to dotáhnout do konce. ” Zavolala JUDr.
Krejčímu a vyprávěla mu o vyhrožování. Advokát byl vážný. “Paní Nováková, tímto přešli hranici. Vyhrožování je trestný čin a můžeme požádat policii o ochranu.
Ale rozumím, pokud se chcete stáhnout. ” “Nestáhnu se,” řekla Marie rozhodně. JUDr. Krejčí jednal rychle.
Do druhého dne měla Marie přiděleného kontaktního policisty a její vnučka Tereza dostala instrukce o bezpečnostních opatřeních. Advokát také kontaktoval média s příběhem o tom, jak si jedna babička poradila s podvodníky. “Paní Nováková,” řekl jí, “váš příběh může pomoct tisícům lidí. Pokud souhlasíte, rádi bychom to zveřejnili.
” Marie souhlasila. Za týden se její příběh objevil v novinách a v televizi. Novináři ji představovali jako babičku, která porazila podvodníky vlastními zbraněmi. Reakce byla obrovská.
Marie dostávala desítky dopisů od lidí, kteří měli podobné zkušenosti. Mnozí z nich ale nebyli tak šťastní. Někteří přišli o úspory celého života. Jedna paní jí napsala: “Paní Nováková, kéž bych byla tak chytrá jako vy.
Přišla jsem o 200 000 Kč a už si nevím rady. ” Marie se rozhodla, že její boj nemůže skončit jen u ní. Kontaktovala místní centrum pro seniory a nabídla se, že bude pořádat přednášky o tom, jak rozpoznat podvodné hovory. “Chci, aby všichni věděli, že se nemusí nechat okrást jen proto, že jsou staří,” řekla organizátorkám centra.
První přednáška byla naplněná do posledního místa. Marie vyprávěla svůj příběh a ukazovala, jaké otázky klást a jak se bránit. “Nikdy, ale opravdu nikdy, nedávejte svoje údaje přes telefon,” opakovala. “A pokud vás někdo nutí k rychlému rozhodnutí, je to určitě podvod.
” Uplynulo šest měsíců od prvního podvodného hovoru. Marie se stala místní celebritou a její příběh se dostal i do zahraničních médií. Psali o ní jako o české babičce, která porazila kybernetické gangy. Podvodníci jí už nevolali.
JUDr. Krejčí jí vysvětlil, že její případ se stal precedentem a pomohl policii odhalit několik podvodných call center. “Paní Nováková,” řekl jí při jejich posledním setkání, “váš případ změnil způsob, jakým se vyšetřují tyto trestné činy. Pomohla jste více lidem, než si myslíte.
” Marie se cítila hrdě, ale také unavená. Posledních šest měsíců bylo náročných, ale naučilo jí to něco důležitého o sobě samé. Jednoho odpoledne jí zavolala vnučka Tereza: “Babi, vidíš, jak jsi úžasná. Celou dobu jsme si mysleli, že musíme tebe chránit, ale ukázalo se, že ty chráníš nás všechny.
” Marie se usmála: “Terko, někdy je třeba ukázat, že starý pes se taky může naučit nové kousky. ” Večer seděla ve svém křesle s šálkem čaje a myslela na cestu, kterou prošla. Začalo to pokusem ukrást její úspory a skončilo to tím, že se stala bojovnicí za spravedlnost. Její telefon zvonil méně často, a když se ozvaly podezřelé hovory, rychle zavěsila.
Měla nové motto: “Důvěřuj, ale ověřuj. A když to smrdí, určitě to smrdí. ” Marie se stala symbolem toho, že věk neznamená bezbranost. Ukázala, že s trochou chytrosti, odvahy a správné podpory může kdokoliv porazit ty, kteří se snaží zneužít jeho důvěry.
A především ukázala, že někdy ta nejlepší obrana je útok, zvláště když máte na své straně dobrého advokáta a zdravý rozum.